PLOCHA UŽITNÁ – dle nařízení Evropské komise ES č. 1503/2006 - bohužel musím říci, že toto nařízení není zrovna srozumitelné a jeho výklad může být odlišný. Obecně však platí toto: využití užitné plochy pouze u obytných budov, rodinných domů, bytů atp. Užitná plocha je součet všech místností uvnitř vnějších stěn, tudíž bez balkonu, lodžie, terasy, a současně bez příslušenství, kterým je chodba, sklep, kóje, kolárny...... toto nařízení však udává i pojem CELKOVÁ UŽITNÁ PLOCHA, kde jsou již zahrnuty veškeré, prodejcem užívané prostory, včetně společných prostor, jako je kolárna, sušárna, kóje, ale i sklepy, lodžie, terasy atp.

PLOCHA PODLAHOVÁ – dle nařízení vlády č. 366/2013 - tuto plochu tvoří půdorys jednotky (bytu, RD ...) a je vymezena vnitřním límcem svislých konstrukcí, ohraničujících nemovitost, včetně povrchových úprav těchto konstrukcí. Nezáleží tak na tom, kolik je příček, jestli je část plochy zastavěna například vestavěnými skříněmi, topením, klimatizací atp.

PLOCHA OBYTNÁ – dle vyhlášky č. 137/1998 - obytnou plochu se dozvíme tak, že sečteme veškeré obytné místnosti v nemovitosti (obývací pokoj, ložnice, jídelna), nemovitost musí být určena k trvalému bydlení a podlahová plocha jednotlivých místností, které chceme do obytné plochy započítat, nesmí být menší jak 8 m2. Jedná-li se o jednu místnost (klasická garsonka), nesmí být menší jak 16 m2.